27. 11. 2023
- Jiří Maceška
Za prvé, pokud jde o centrální banky a zlato, je důležité si uvědomit, že rezervní aktiva se vybírají především kvůli likviditě a stabilitě, nikoli kvůli výnosům. To je hlavní důvod, proč centrální banky vlastní tolik amerických státních dluhopisů. V posledních letech se však zvýšila jiná priorita centrálních bank – diverzifikace na ochranu před geopolitickými otřesy. Ruská anexe Krymu v roce 2014 a následně válka na Ukrajině v roce 2022 vedly k rostoucímu počtu západních sankcí uvalených na ruská aktiva včetně rezerv jeho centrálních bank. To vyvolalo obnovení důrazu na diverzifikaci rezerv, zejména ze strany Ruska a zemí, které s ním obchodují. Chtěly přesunout rezervy od aktiv denominovaných v amerických dolarech a také od aktiv spojenců USA, kteří by mohli mít tendenci podobné sankce zavést.
Zlato je výhodou. Poskytovalo relativně likvidní a stabilní aktivum, které bylo možné použít mimo globální platební systémy (zejména Swift) a které se v minulosti dobře osvědčilo v obdobích zvýšené nejistoty. Podle Světové rady pro zlato nakoupily centrální banky v roce 2022 rekordních 1 136 tun zlata a dalších 800 tun nakoupily v prvních třech čtvrtletích roku 2023. Nákup zlata vedly rozvíjející se ekonomiky, zejména Čína a Turecko.
Čína byla letos zdaleka největším nákupčím zlata do rezerv centrálních bank, když za devět měsíců do 30. září nakoupila 181 tun a zvýšila tak celkovou držbu na 2 192 tun. Má však dostatek prostoru pro zvýšení držby zlata, pokud chce dále diverzifikovat. Zlato představuje přibližně 4 % jejích celkových rezerv, což je blízko spodní hranice alokací větších centrálních bank.
Pro srovnání, zlaté rezervy Ruska tvoří necelou čtvrtinu celkových rezerv země, zatímco zlato Turecka představuje 26 % celkových rezerv. Spojené státy a Německo mají ve zlatě přibližně dvě třetiny celkových devizových rezerv. Průzkum Světové rady pro zlato zveřejněný v květnu ukázal, že dvě třetiny centrálních bank rozvíjejících se ekonomik a 39 % centrálních bank vyspělých ekonomik očekává, že v příštích pěti letech zvýší držbu zlata – na 16 % nebo více jako podíl na celkových rezervách. To by byl násobek současné alokace Číny. Čína má velký prostor na vytváření rezerv a bude mít významný vliv na vývoj cen zlata.
Kromě čínské centrální banky mohou být k většímu nákupu motivovány i domácnosti v této zemi, které jsou historicky největšími spotřebiteli zlata na světě. Uzavřený kapitálový účet země a méně rozvinuté finanční trhy omezují způsoby správy bohatství. V minulosti se domácnosti zaměřovaly na bydlení, místní akciové trhy a bankovní vklady. Pokud vláda nebude schopna trvale stabilizovat ceny nemovitostí, širší ekonomika a akciový trh budou pravděpodobně nadále zápasit s problémy. V této souvislosti se zdá rozumné, že úspory domácností mohou ve snaze zachovat bohatství více migrovat do zlata.
V neposlední řadě by zlato mohlo hrát v roce 2024 větší roli, protože investoři se budou široce zajišťovat proti makroekonomickým a geopolitickým rizikům. Nadcházející rok přinese volby v desítkách zemí; o svých vůdcích bude rozhodovat více než polovina světové populace. Výsledky mohou vyvolat výrazné politické změny v kritických zemích, včetně USA, Tchaj-wanu a Mexika. Tato hlasování mohou také prohloubit geopolitickou nejistotu, která může zatížit růstová očekávání a přetáhnout naděje na měkké přistání směrem k ekonomickému "ocasu" příznivějšímu pro zlato.
